Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

• Tak jsme nějak přečkali tu podivnou zimu - bez větších mrazů, záplav sněhu, bez bílých vánoc - a jen s malinkatým užitím doubických běžkařských radostí. Ale nakonec už si na to začínáme zvykat a lebedíme si, jak jsme málo spálili v kamnech a jak nám klesá spotřeba elektriky. I když v téhle kategorii spíš můžeme očekávat, že zaplatíme zas o něco víc za o něco míň kilowathodin.

• Hitem prvních březnových dní se stal soud v kauze Zeman - Peroutka. Hloupý prezidentský výrok teď zaměstná naši „nevytíženou“ justici včetně Ústavního soudu hezky dlouho a je to jistě vítaný špek pro sázkové kanceláře – skončí projednávání v letošním roce? Jaký bude definitivní výsledek? Kdo se nakonec komu omluví?

• Velký krok k uznání existence a nějaké dlouholeté činnosti Spolku přátel Doubice udělala v únoru radnice, když nejen pomohla se zajištěním autobusové dopravy na náš ples, ale ještě ho i zaplatila. Dosud jsme se snažili většinu akcí dělat svépomocně a z vlastních zdrojů - jen pro ceny při koloběžkových závodech žádáme o finanční pomoc, protože se nám zdá hloupé vybírat od závodníků startovné. Tato čerstvá pomoc opravdu potěší, navíc se velmi příznivě projeví bezprostředně v peněženkách účastníků. Nelze než chodit a všude blahořečit zastupitelstvo, jak je moudré a štědré. A nebylo by od věci nabídnout na oplátku svoji pomoc. Snad se naskytne příležitost, kde uplatníme především svojí více či méně hrubou fyzickou sílu. Byly doby (a ne jen před listopadem 1989), kdy se takové společné brigády, a s velkým úspěchem, konaly.

• Nuže, děvčata a chlapci, vzhůru na Dymník!