Zmatený cestopis Jaroslava Prokopce z cesty do Maroka

Do následujících textů vkládám obrázky a texty, které různě chodí mailem ze sahary:

1. Ford Travestit

Dojeli jsme do Fezu hlavního města všech fezů, bylo to sem 3511 km, moc jsme se nevyspali ale za to jsem několikrát stačili vystřízlivět. Tady v Maroku je horko, hašiš a rozbitý cesty, nikdo nikam nespěchá. 
Na pohoří Riff byl nahoře sníh a policie, proto že se tam produkuje asi tisícpětset tun hašiše ročně, jsou to kabrňáci. viz foto zeleniny. Je Sobota večer, nevím kdy to dostanete ale satanský mobil nefunguje přikonektím se na veterinární klinice, kde nás, zvířata, ubytovali.

U fotky č. 7 si všiměte šťastného pěstitel vpravo nahoře.
Zatím čau, všichni. Jaroplan.

2. Travesti show

Ahoj Lesku, posli SMS s nejakou adresou jinou nez doubice.cz nebo elect neprochazi to mam na ne chbove hlaseni server reject. posli to taky ne jaroplan @post.cz. Blbec sem si sebou nevzal disketovou jednotku, tak ty fotky nemuzu poslat z jineho pocitace.

Mame se fajn, pozdravuj vsechny jesli to bude fungovat tak mama prima fotky.

Ahoj, Jarda P.s. SMS sem chodi #x ale odeslat nejdou ani jednou.

Tak toto je asi Gibraltar ----------->

5. Al Hoceima

6. Maroko ryby

7. Co je to asi?

A další dopis:  pokus pres yahoo Fey, kralovskz palac

Asi se dle autora jedná o královský palác ve Fezu, barvírnu a záběr z Mediny.


Další popis mailem:

vypada to ze se mi podarilo odeslat tri fotky, ostatni jsou na serveru v kancelari, zavolej prosim rano Dase at ti je posle jestli uz tak neudelali. Dnes vecer jsme ve Fezu, zitra odjizdme na Marakesh, cestou prenocujeme pod Atlasem u vodopadu Ouzoud asi sto metru vysoky. Zatim cau J.

Medina je nejveci stredoveka ctvrt ktera se dosud zachovala, neda se tam moc fotit ulice nejsou sirsi nez dva metry a je jich tam 9400! uprostred jsou barvirny kuzi, ktere hrozne smrdi musis si nacpat do nosu matu jinak se tam neda chodit.

Cau vsichni, J.

Cascades d` Ouzoud

Ouidane

Škola koránu v Azrou

Dalsi porce fotek z cesty, je tu 15 st prez den 23 nejvice, projeli jsme stredni Atlas, fotka s jezerem a vodopady, pokracujeme na Marakesh, snad se tam trochu ohrejeme, pri prejezdu hrebenu Atlasu ve 2100 m. bylo 7st. ale sviti slunicko.
 
Zdravi J.P

Belous je z kralovskeho jezdeckeho klubu. (pro Vendulku)

Prodávači vody

Trh Jamel el Fna

Královská mešita v Marakeši

To je pro dnesek vsechno, Marakesh je fantasticky ale kazdy mail musim posilat zvlast, protoze to hned spadne tak ze se na mne nezlob ze te buzeruju ale s tim posilanim jsem stravil uz asi sto hodin, ostatni se mi smejou a jso na mne nasrasani ze furt sedim u pocitace po vecerech a do nekonecna se pripojuju a pripojuju. Cau J.

lesku nic na ty sanky uz ani nedavej vidim ze to je
nejaky problem posli to jen Jarovi a na ty adresy
makka@email.cz holt rozsudky jsou rozsudky.

dostal jsi vubec neco?
j. ja tady s tim posilanim fakt potim krev a tam je
nejaka debilni Cassa. to si nedovedes predstavit co je
to za problem se signalem a bateriema v kamere a
notebooku.
Cau Jaroplan

Kdybyste se přece jen něco chtěli dovědět o Maroku, našel jsem vám dva zajímavé odkazy. Takže zkuste kliknout na www.bongobongo.cz/svet/maroko.html anebo www.lexicorient.com/morocco/casablanca.htm Budou tam odkazy i na Fez, Marakeš atd.

A výprava pokračuje zprávou ze čtvrtka 10.5.2001: 

Pokusím se dopsat něco k předešlým fotkám. Není moc času na psaní, mám problem s dobíjením aku, měnič z 12V na 220 shořel, a tak kradu chvilky u pumpy nebo v nějaké stravovně na dobití. Spojení je příšerné, pořád padá, proto posílám fotky po jedné.

Maroko se stalo turistickou atrakcí č. 1. Fez, Marakeš a Agadir (Aga-díra) jsou jako Matějská pouť.

K posledním fotkám:

Na venkově je to zajímavější. Dostali jsme se do rezervace Sous Massa na jih od Agadiru, je to přílivový potok a bažiny, hnízdí tu plameňáci.

Strážce rezervace měl siestu a spal jako špalek bylo hrozný vedro povedlo se mi ptáky natočit docela z blízka, když se bambula probudil a dalekohledem nás našel, tak už bylo vše natočeno.

Ze Soboty na Neděli jsme přejížděli Velký Atlas, kamera dostala vysokohorskou nemoc a nefungovala, průsmyk byl 2210 m.n.m.,škoda.

Večer jsme dorazili do Imlilu vesnice pod masivem Toubkal nejvyšší horou Atlasu a taky severní Afriky - 4200 m. Scorsese tady točil Dalajlamu, tak jsou místní Berbeři trochu zmlsaní od filmařů. Přejížděli jsme tam přez Asni místo které před pár lety vzala jarní voda i se 600 obyvateli.

V Imlilu na nás čekal místní průvodce Hamid, já s Romanem jsme vyrazili v 5 ráno na Neltnerovu boudu která je 3200m pod Toubkalem.

Ostatní vzal Hamid do nějaké zapadlé vesnice v bočním údolí, kde je učil vázat turbany vařit místní speciality a nemýt se, protože tam neměli vodu.

1000 metrů převýšení jsme se vysápali za 3 a půl h. Bylo krásně, dost foukalo a večer mrzlo. Proti 34st v Agadiru u Atlantiku to byl docela kontrast. Cesto nahoru jsme potkali pár Čechů, kteří na chatě celou noc problinkali z výšky a vraceli se dolů.

Noc jsme přečkali ve vymrzlé boudě se třemi  kyselými Švýcary, a čtyřmi Brity ještě kyselejšími. Všichni měli nosiče a průvodce, tak jsme si ráno dali čaj, tatranku, a prďolum jsme dali hodinu náskok, neměli jsme rukavice, tak jsem si řekl, že půjdeme až při sluníčku.

V půl páté jsme vyrazili na vrchol, došli jsme tam společně, Britové se ptali, jak vysoké jsou Alpy u nás. Výhled byl úžasný sluníčko pralo v 4200m jako v peci, za větrem na slunku jsme oba usnuli a málem zaspali sestup.

Ve čtyři jsme dorazili zpátky do Imlilu, mezitím jsem spadnul do laviny, viz foto, při sjezdu do Asni jsme málem shodili Forda do propasti, konečně dorazil nějaký adrenalin, docela pěkný záběry, náklaďák zašprajcoval serpentinu a zdechnul.

K projetí jsme museli naklonit kastli nad propast, viseli jsme s Marokáncema zvenku na autě jak jachtaři. Kola byla asi 10 cm od kraje.

Nocovali jsme v kempu u Marakeše, dnes ráno jsme konečně přejeli Atlas směrem na Saharu, sedím ve stanu, u městečka Quarzazata a posílám pár fotek.

Nedá se vylézt, strašně fouká, všude plno písku a prachu, ráno prý bude líp, je tu krásně. Pokračujeme zítra údolím tisíce kazeb (berberská opevnění) podél vádí Draa do soutěsky Todra.

Příště snad budu ftipnější ale máme toho všichni docela dost.

Dobrou noc z pod saharského nebe přeje Jaroplán.

Dnešní pokračování - pátek 11.května

Písečnej fukejř ustal, posílám fotku z rána z Quarzazata
a z večera ze soutěsky Todra, 250 m hluboký kaňon v Atlasu.

Sedíme na verandě berberského stanu a posloucháme bubny.

Je to hotel tisícihvězdičkový ....

Kasba Qrz

Todra gorge

Pokračování z tohoto víkendu - pondělí 14. května

11.5. Dnes jsme dorazili  na Západní Saharu, v oblasti Erg Chebbi. Nocujeme v oaze Merzouga asi 40 km od Alžírské hranice. Cesta byla moc zajímavá. V městečku Erfoud, odkud se vyjíždí do pouště se na nás vrhla horda průvodců jako mouchy na velbloudy, a že cesta je těžká a určitě netrefíme.  Samozřejmě jsem rozhodl, že pojedeme těch 40 km sami na ostro, podle mapy. Vypadali totiž dost podivně a mávali různými ušmudlanými vizitkami od klientů s doporučením. Cesta by asi nebyla problém, kdyby nám chyběl přední náhon, vody bylo dost a nafty taky. Ostatní nic netušili tak dali na mne - vyrazili jsme. Ovšem, lišáčtí průvodci hned za městem rozvalili všechny ukazatele a kamenná vytýčení. Asi dvacet km jsme jeli podle telegrafních tyčí, když skončily tak asi po kilometru jsme konečně zapadli do písku.

Kde se vzal tu se vzal v hrozným horku modrý tuareg, který nás z povzdáli celou dobu pozoroval.

Měl tam stan a čekal na bambuly jako jsme my. Nejdřív nám vynadal, proč jsme si nevzali průvodce a pak se nabídl že nás za 200 dirhamů (asi 1000 kč) dovede po pevném povrchu do Merzougy.

Jestli prý nechceme, za chvilku nás dojde a pomůže znovu tlačit. Abych nebyl úplně za vola, řekl jsem mu, že vím, že tam stanuje a že jsme ho vlastně hledali, moc mi to nevěřil, za chvíli jsme měli auto venku.

Nebylo na vybranou a za hodinku jsme prokličkovali do cíle. Hodný modrák nám sehnal nocleh a řekl, že až pojedeme zpět, doprovodí nás do Erfoudu přes písky, potřebuje se prý ve městě vykoupat.

Nocleh je na střeše hliněného stavení, jediné místo, kde se dá pro horko spát.

Fotka Sahary je z večera asi 19.30, ráno se pokusím vyhrabat ze spacáku na východ v 5.30.

Vody je dost ve dvou metrech pod pískem je samá voda, teplota vody je jednotná asi 28 st.

Ještě jedno doplnění z pondělí 14.5.2001

Fotka č.1 se jmenuje "Jeskyně", fotka č.2 se jmenuje "Quiz".

Jedna z posledních fotek je z jeskyně v horách nad městem Taza asi 1600 mnm. Opět nevšední zážitek. Za 3 dirhamy (15kč) nám Marokánci dovolili málem zmizet z povrchu zemského. Dostali jsme baterku a alou do díry. Nejdříve 200 metrů propast, viz. Foto, pak 50 metrů klaustrofobie komínem, dál 3 km !!! chodby, dómy, galerie, jezírka, propasti.

Ztratil jsem se jen jednou, v hloubce asi 350 m. Točil jsem s infrasvětlem a svítilny jsem nařídil odejít napřed nebo zhasnout, protože rušily záznam. Nějak jsem skrze hledáček orientaci ztratil a byl jsem sám a ve tmě. Najednou za mnou marokánec se svíčkou, povídám: Is this the way out? Odpověděl: Oui. Plesk, upadl, byl bos a svíčka mu zhasla. Tak jsme pokračovali, já svítil, on plesk a plesk  na jílovité, mokré a kluzké dno. Navzájem jsme se ujišťovali, že je to správná cesta ven, nebyla.

Chlapci mne však nenechali bídně zahynout a hrozným řevem a hulákáním nás přivedli zpět ze slepé kilometrové chodby. Milý Marokánec mne pak z vděčnosti nutil mu lézt na záda před každým jezírkem aby mne uchránil před zprasením se od fialového jílu a bahna. Za tři a půl hodiny jsme byli venku.

Jeskyně nemá ještě konec od roku 1934 se stále objevuje dál. Je to největší krasový komplex v Severní Africe. Bohužel je volně přístupný bez osvětlení, zajištění a průvodce. Bohatá krápníková výzdoba je tam, kam lidská ruka dosáhne poničená. Naštěstí dómy mají až 30 metrů a jsou asi od tří metrů netknuté.

Přidávám test pro motoristy k procvičení hemisfér a malomozku:

Co je to?  a) dva na saních, b) tři na saních, c) vždy dej přednost jaroplánu (psáno arabsky, čti zprava)

Zdraví,

Ten, co se Těší Na Točený.   ( J.)