to je otázka, na kterou se pokusím odpovědět. Souvisí to totiž s otázkou, jestli je v Doubici stromů (přesněji: nelesní zeleně) málo, tak akorát nebo moc? Jaký je do budoucna ideální stav, respektive k jakému stavu by bylo vhodné se vrátit? Tak jsem se loni zeptal pracovníků SCHKO Lužické hory, kam většina zastavěné části obce spadá. Odpověď nebyla jednoznačná. Po dalších konzultacích s odborníky se zdá, že je současně s otázkou kvantity je nutno řešit i otázku kvality. Protože v Doubici má již většina pozemků soukromé majitele, bude nutné pochopení problému a alespoň většinová shoda názorů. Proto se pokouším zveřejněním svého osobního názoru otevřít tuhletu diskusi.
Ideální stav by byl takový, aby Doubice byla příjemnou vesnicí s dostatkem zeleně i slunce. To myslím nejen z hlediska estetického, ale i z hlediska mikroklimatu. Za jeden extrém považuji stav řekněme v 15. století, kdy bylo tohle místo pravděpodobně lesní mýtinou, za druhý extrém stav, který je vidět na obrázku z roku 1942, visícím na obecním úřadě. V mezidobí docházelo postupně ke stále intenzivnějšímu rozšiřování a využívání půdy. V polovině minulého století pak došlo k dramatickým demografickým změnám. Půda přestávala být intenzivně užívána, ubylo lidí, kteří by na ní pracovali a starali se o ni. Les začal vstupovat zpět do vesnice, množily se náletové dřeviny. Z polí se staly louky, z luk mlází. Ovocné stromy začaly mizet, pokud docházelo k aktivní výsadbě, jednalo se často o nepůvodní zeleň. Mnohdy navíc sázenou bez představy, jak bude porost vypadat za 5, 10, 30 let. Nejen velikostí, ale i hustotou. Stručně a zjednodušeně řečeno, a to se vracím k tomu mikroklimatu, v lese je chladněji, než na poli. To neprospívá lidem ani domům. Shrnuto: Osobně se již dlouho domnívám, že by zeleně mělo celkově ubýt (ale tak, aby se po obci neproháněly prudké větry, které by odnášely půdu a nám působily záněty spojivek a kašel).
Tolik diskutované vejmutovky v NP nejsou naším největším problémem. Také nepůvodní italské topoly, vysazené snad v roce 1953, příroda postupně sama likviduje. Ale stejně tak by měly mizet na mnoha místech hustě vysazené přerostlé jehličnany (původně možná zamýšlené jako živé ploty?). Na mnoha místech rostou často několik desítek let původně útlé stromky vysazené příliš blízko u domů, které dnes svými kořeny trhají základy a podezdívky, ucpávají odpadní potrubí a okapy, někdy i ohrožují střechy. Obdobně také monokultury olší, které jsou mimochodem v mnoha zemích západní Evropy přísně chráněny, jsou u nás v obci na mnoha místech mnohem mohutnější, než by vyžadovalo zajištění souvislých biokoridorů ve smyslu ÚSES. Takových stromů jsou po obci řádově stovky! Měly by se sem naopak vrátit původní ovocné stromy. Úžasné by také bylo, kdyby každý majitel pozemku pečlivě zvažoval, jaký keř nebo strom si v OBI koupí, jestli se sem hodí, jak a kam přesně ho zasadí, jestli opravdu chce mít vlastní arboretum, a jak to bude nakonec vypadat (příští rok, ale i za 20 let, až bude strom dospělý) nejen u jeho chalupy nebo chaty, ale i v kontextu celé vesnice (v téhle souvislosti bych mohl zajistit individuální konzultace a jistě i odbornou přednášku).
tvoří svojí liniovou výsadbou propojení obce s okolním lesem, odedávna lemují lidské cesty, mírní proudění větrů, jsou významným krajinotvorným prvkem, v neposlední řadě lahodí oku (zejména, jedná-li se starší, zdravé a plně rozvinuté stromy), ve zdejší krajině mají tradici. Do příštího jara by se mělo v Doubici objevit celkem 39 javůrků (od OÚ směrem na Krásnou Lípu) a 25 doubků (od hotelu Jef ke „křížku“), aby postupně nahradily chřadnoucí topolové stromořadí. Současně by měly postupně ubývat i další stromy, zejména na přání jejich „majitelů“. Jeden mohutný dub je také zasazen v parku vedle Obecního úřadu. Konečně, jmenujeme se Doubice a dubů tady zase až tolik není.
Snažil jsem se vysvětlit problematiku co nejstručněji a jak nejlépe jsem uměl, je otázkou, nakolik se mi podařilo přesvědčit na jedné straně kritiky kácení, na druhé kritiky sázení? S obojím jsem se setkal! A nakolik se mi zdaří vyvolat diskusi???
Vzhledem k tomu, že brzy budeme všichni diskutovat o územním plánu naší obce (a ten se zelení v obci samozřejmě také zabývá), berte tento pokus jako takovou rozcvičku a test. Byl bych také rád, kdyby se podařilo získat vyjádření odborníků, kteří se touto problematikou zabývají, kdyby se podařilo vypracovat studii, která by se zabývala nelesní zelení přímo u nás v Doubici.
Zdraví vás
Míla Himmer
PS: Nesmím zapomenout poděkovat SCHKO Lužické hory, která to
všechno zaplatila a která pomáhá radou i skutkem!!!
A také panu Tomáši Sochovi, který se
svými lidmi provádí veškeré práce. A taky pomáhá radou i skutkem!!!