Autor - pozorovatel doubických událostíMilí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili Internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím blahopřát také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Ty jsou tady totiž úplně premiérově: je to takový pilotní díl možná i nekonečného seriálu mých každoměsíčních stařeckých  promluv. Budou o tom, co jsem v Doubici viděl a zažil, co komu kdo udělal, co se zase stalo Čudlovi atd.
Svoje příspěvky musím nějak docela obyčejně nazvat a nechci být zbytečně skromný: možná by se hodilo třeba Hovory generalissimovy. A na nástěnce budu sledovat, kdo a jak mi  k tomu nadává, co se komu nelíbí – čili budou to naopak Hovory generalissimovi. A právě začínáme.
Co se stalo v červnu:

Konec posledního předprázdninového měsíce nám svým teplým počasím chtěl ukázat, že je už léto, což ale zase nemusí být taková sláva. Každoroční odliv k mořím a oceánům činí problémy zbylým nešťastníkům, kteří shánějí  čtvrtého do mariáše  nebo sedmého na fotbal. A v hospodě se nás tolik jako o běžném jarním víkendu nikdy nesejde. Snad to období nějak přežijeme. Přejme si proto, ať nám vyjdou všechny plánované výjezdy, zájezdy, sjezdy a nájezdy, rovněž tak i výlety, zálety, slety a nálety. 

A za měsíc zase něco o tom, jaký byl  červenec.