Milí
mladí přátelé,
dovolte
mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si
ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti,
že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v
posledním měsíci:
Uklidili jsme trochu na hřbitově a setkali se potom docela náhodou po dvou letech s místním farářem, jehož jsme tenkrát na našich stránkách vystavili zdrcující kritice, že bývá slušností za odvedenou práci alespoň poděkovat. Snad si to přečetl a byl tentokrát najednou silně přátelský a plný díkůvzdání.
Že o nás informují doubické stránky, je samozřejmé. Ale že se o nás píše i v novinách, to je milé překvapení. O konání koloběžkových závodů na hrázi rybníka se zmínila MFdnes.
Během závodů padl dotaz, kolikátý je to vlastně ročník. Nahlédl jsem do starých a nejstarších kronik, jejichž vypovídací schopnost mě pokaždé překvapí, a zjistil další pozouhodnost: k výročí srpnových událostí byl závod uspořádán už podeváté! V letech 1977–83 se jelo sedm závodů a snad pro jejich určitou jednotvárnost (jednou ležel v uvedeném období můj bratr v nemocnici, zbývajících 6 ročníků vyhrál!!!) byly závody pozastaveny. Vloni došlo k obnově soutěže a hle: bratr ani před rokem, ani teď, ani neležel v nemocnici, takže vyhrávají jiní, ale pokaždé vítěz nese nejen příjmení, ale i jméno svého otce, snad aby byla udržena kontinuita veteránské soutěže. Letos se snažil v rámci nově vzniklé tradice i můj mladý chlapec, ale zbylo jen druhé místo a závazek na příště. Letošních 42 účastníků představuje nový rekord co do počtu startujících.
A máme za sebou také s napětím očekávanou pouť, původně obestřenou mnoha otazníky, nakonec však prozrazenou veřejným rozdáváním scénáře popisujícího dopodrobna připravovanou akci (včetně citace i použitých vtípků). Naštěstí přišlo plno diváků, kteří připravenou předlohu neznali a kteří museli být překvapeni jak počtem účinkujících a jejich kostýmním vybavením, tak nevšedními hereckými výkony všech indiánských bojovníků i asistujících bledých tváří. Ostuda určitě nebyla, i když jsme se dost báli.
Svým zjevem jsem ani já ostudu asi neudělal, neboť jsem byl – já, Indián - po představení několika diváky požádán, zda bych se nemohl vyfotit s jejich bílými dětmi. Pro ně, ale hlavně pro mě, tak zůstal zážitek na celý život.
K uzavření letošní letní lázeňské sezony proběhla již téměř pravidelná každoroční diskotéka pod vedením pokrevních bratří Vinnetoua a Old Shatterhanda. Také tento podnik navštívilo dost neznámých lidí, takže fabrika byla plná. Plná tanečníků, posluchačů, zpěváků, sboristů a dalších umělců.
Léto je v háji, ale rozloučili jsme se s ním, a také mezi sebou navzájem, důstojně, s plným nasazením. Udělali jsme si za prázdninové dva měsíce několikrát opravdu radost a těší mne to tím víc, že k všeobecné pohodě přispěl snad každý z našeho stále podivuhodnějšího společenství.
Sebrané spisy hovorů:
Červenec 2004 Červen 2004 Květen 2004 Duben 2004 Březen 2004 Únor 2004 Leden 2004
Prosinec 2003 Listopad 2003 Říjen 2003 Září 2003 Srpen 2003 Červenec 2003
Červen 2003 Květen 2003 Duben 2003 Březen 2003 Únor 2003 Leden 2003
Prosinec 2002 Listopad 2002 Říjen 2002 Září 2002 Srpen 2002 Červenec 2002
Červen 2002 Květen 2002 Duben 2002 Březen 2002 Únor 2002 Leden 2002
Prosinec 2001 Listopad 2001 Říjen 2001 Září 2001 Srpen 2001 Červenec 2001 Červen 2001
A sebrané fotografie: První
www album
A pozor ----> po otevření alba jsou k vidění i
další soubory fotek - po kliknutí na jméno uživatele!
Kladné, ale i záporné ohlasy na hovory zasílejte na známou adresu generalissimus@doubice.cz