Milí mladí přátelé,
dovolte mi, abych Vám poblahopřál, jak jste si pěkně pustili internet a našli si ty správné stránky. Současně Vám musím pogratulovat také ke skutečnosti, že jste zrovna natrefili na moje řádky. Podívejte se, čeho jsem si všiml v posledním měsíci:

Tak už nám to začalo:

• Nejdřív jsme zkusili premiérově vystoupit jako doubická úderka v krásnolipské akci Cesta pohádkovým lesem. Dělal jsem lesního ducha, měl jsem tam muchomůrky i trpaslíka, ale davy turistů jsme myslím nějak zvlášť neuchvátili, protože jsme na ně měli většinou málo času. A tak mě pobavila jen pojmenování, která jsem odchytl: kašpar, zombie (já), prašivky (muchomůrky) a loupežník (trpaslík). Dostali jsme sice za 4.místo v zanechání dojmu u dětí dárkový koš, jak jsme už na stránkách prezentovali, ale na příští ročník, kam nás už pozvali, musíme něco vymyslet, abychom to umístění vylepšili.

• Týden na to jsme šli sami téměř pohádkovým doubickým lesem s nejvyššími zástupci Národního parku, abychom viděli, jak vypadá kůrovec – a že ho tu taky máme, jak a kde se pěstuje „borovice jetřichovická“ nebo jak před pár dny řádilo v lese tornádo. Snad nás mělo být na téhle opravdu, ale opravdu zajímavé vycházce víc.

• A jako tradičně byl slunovrat přivítán při opékání prasátka. Měli jsme krásně teplo, kromě klasického čuníka byl sežrán i divočák, pilo se a hodovalo. Tentokrát převzali nad celou akcí patronát mladí a s pomocí nepostradatelného Richarda se o všechny moc hezky postarali.

• Párkrát jsem si postěžoval, že letos nechce nikdo nic slavit a najednou se s budoucími oslavenci roztrhl pytel – něco v červenci, něco snad v listopadu, už se těším – oslavy, to je moje..

• Myšlenka o místním museu se opět trochu zhmotnila. Hledejte, co zajímavého byste mohli věnovat nebo aspoň půjčit k okopírování.